E-Shop | Zvířata | Burza | Fórum | Aukce

Nové knihy.

4. díl je na světě!

Vzácná, zvláštní, exotická a odlišná plemena na počátku 21. století očima jejich chovatelů.
Tři díly s téměř 500 plemeny a přes 2000 barevných fotografií. 2. 3. i 4. díl můžete zakoupit v e-shopu.

Úvod.
Pohnutkou k sepsání této publikace byl úmysl ukázat čtenáři krásu a rozmanitost jednoho živočišného druhu, jako jsou holubi, že existují i jiné formy než polodivocí holubi, jaké známe z měst věží a náměstí.
Pojednává o holubech, kteří se po celém světě chovají jako hobby a o zvláštnostech, které je odlišují od běžně chovaných holubů. Je to způsob letu, akrobatické přemety v různých výškách, hlasové projevy, pernaté ozdoby, netypický exteriér, velikost tělesné schránky, váha, barva, postoj a další zvláštnosti v jejich chování a způsobu života.
Je určena všem milovníkům přírody, začínajícím holubářům a i laikům, aby si vytvořili vlastní názor a nepodlehli kampaním sdělovacích prostředků a různých pseudoekologů a památkářů, kteří podněcují k hubení holubů. Je vědecky archeologicky prokázáno, že holubi žili v blízkosti lidských populací od nepaměti, stejně dlouho jako ostatní domestikovaná zvířata jako pes, kůň a další. Když lidé v minulosti budovali různé stavby, již tehdy na ně holubi sedali po celá tisíciletí a přesto se památky dochovaly do dnešních časů. Tyto , většinou stavební památky těžko a s velkým úsilím přečkávají dnešní století, díky lidské činnosti se znečišťováním životního prostředí. V minulosti pršela z deště v podstatě destilovaná voda, která vše splachovala a čistila. Dnešní kyselé deště způsobené lidmi ničí vše velmi rychle.
Nechci se zabývat vysoce teoretickými i odbornými terminologiemi opisovanými ze vzorníků, popisy jednotlivých plemen holubů, to již bylo řečeno a napsáno mnohokrát.
Chtěl bych ukázat jak vidí holuby jejich chovatelé, proč své vzácné a odlišné miláčky chovají, jaké jsou přednosti, nedostatky, odlišnosti i zvláštnosti jejich holubů. Stál jsem o to, aby zveřejnili své chovatelské metody a různé fígle, které se každý holubář učí celý život. To by pomohlo mladým a začínajícím chovatelům. Kdo může lépe poznat své holuby se všemi problémy než jejich chovatelé, mnohým je to celoživotní koníček. Vědí a znají toho o holubech velmi mnoho, i když to někdy na první pohled tak nevypadá, zkušenosti se nedají nikde vyčíst ani naučit, získají se jen praxí. Co budete dál číst možná nebude příliš efektní a vědecké, je to ale skutečnost a realita sdělená jednotlivými holubáři o svých holubech a chovech, vše je autentické i se jmény, použité se svolením jejich nositelů. Popisují různé příhody a zajímavosti, které se staly v jejich chovech, i charakter a abnormality jednotlivých holubů, které se vyskytují jen vzácně. Všímají si, i pozorují normální, běžný způsob života svých chovanců na holubníku, jak a čím krmí, proč někteří žijí v pohodě se svými sousedy a jiní se stále perou, jedni nakrmí i cizí hladová holoubátka, druzí se dobře nestarají ani o svoje. Část holubů je svým partnerům nevěrná, další nevyhledávají žádná sexuální dobrodružství, to je ale těžší vypozorovat.
Holubáři jsou zvláštní druh mezi chovateli. Neradi se svěřují se svými způsoby chovu a všemi dalšími činnostmi souvisejícími s chovem holubů. Někteří pečlivě tají různé metody, aby právě ten jejich holub byl ten nejlepší. Když toho dosáhnou, velká většina takového holuba neprodá za žádnou cenu. Mnohokrát jsem slyšel „To mu radši utrhnu hlavu“. Poodhalit tato tajemství je obtížné, složité, ba téměř nemožné, většina jejich nositelů si je vezme s sebou na věčnost, a to je velká škoda. Doufám, že i to málo, co jsem se dozvěděl a napsal bude přínosné pro budoucí holubáře.
Všem osloveným chovatelům jsem položil tři otázky :
1) Proč jste si vybral k chovu právě tyto holuby ?
2) Jaké jsou jejich největší odlišnosti a jiné vlastnosti od běžných holubů ?
Můžete to nějak podrobněji popsat ?
3) Mohu uvést Vaše jméno jako chovatele těchto holubů ?

Ti na ně odpovídali podle svých vlastních zkušeností a postřehů u každé své skupiny holubů.
Některá vzácná plemena jsem znal jen z doslechu. Teprve při sestavování této knížky jsem je poznal v reálu a od jejich chovatelů se dozvěděl, co jejich miláčci dokáží. Je toho tolik, že jsem si to neuměl ani představit, natož abych to někdy viděl. Holubí specialisté umí různé letové akrobacie, kotrmelce při letu vodorovně těsně nad zemí i v různých výškách.
Předvádějí sportovní výkony v mnohasetmetrových výškách bez odpočinku i několik hodin. Létají a z této výšky poznají pokyn svého pána k vrácení se na zem do holubníku.
Někteří staváci vzlétnou do výšky za silného tleskání křídel, potom je zvednou nad tělo tak, že se úplně slepí k sobě a v této pozici se zdviženými křídly nad sebou padají z výšky bez dalšího pohybu křídel dolů, nad zemí se vyrovnají a s plácáním křídel pokračují dále v letu, je to efektní při letu hodně nafouklých voláčů. Některá plemena holubů mají dobře vyvinutý orientační smysl, vynikají v něm poštovní holubi, jsou schopni vrátit se do svého obydlí ze vzdálenosti mnoha set kilometrů. Člověk je uměle odchoval z několika plemen holubů pro tento orientační smysl a využíval je ve vojenství ještě v minulém století.
Řazení holubů je úmyslné, podle co největší odlišnosti jednotlivých plemen, aby vynikla různorodost a krása v holubí říši. Snažil jsem se, aby stáli za sebou nejvíce rozdílní holubi s autentickým vyjádřením jejich chovatelů, proč si vybrali právě tyto k chovu a popisují jejich největší zvláštnosti ve stavbě těla, letových výkonech a jiných zvycích, o způsobu chovu, svých chovatelských zařízeních, a dalších zajímavostech, které uznají za vhodné, tak to také interpretuji, nejčastěji z osobního vyprávění a jen z několika písemných podání, aby čtenář viděl na první pohled, co vytvořila příroda a člověk, někdy jsou to tvary až absurdní, jindy nenápadný holoubek provádí tak složité letové akrobacie, že těžko je popsat. Plemena bubláků mají zvláštní a odlišné hlasové projevy – říkám jim holubí zpěváci, zajímaví jsou i třasouni, ti při vzrušení silně potřásají krkem, jiní mají vyvinutý orientační smysl, jsou schopni vrátit se do svého domova z velkých vzdáleností.
Nenajdete zde žádné tabulky, návody, nákresy, grafy, ani jiná vědecká pojednání, fyziologické údaje, ani genetické složitosti, jména léků a návody způsobu léčby holubů, nejsou tu ani detailní a podrobné popisy holubů opsané ze vzorníků, to vše je věcí odborníků-specialistů.
Mým úmyslem bylo ukázat co největšímu počtu neholubářů a laiků krásu a rozmanitost v holubím světě. Zda se to podaří záleží i na chovatelích, jak popíší své chovy i holubí přátele a další zajímavosti. Každý z nich vidí holubářství svýma očima, pozná se to na jednotlivých článcích i v popisech holubů.
Psaní a sestavování této knížky byla pro mne odpočinková a příjemná činnost po práci s obstaráváním mnoha set holubů, kterou ale dělám rád, je to můj hlavní koníček.
Sháněl jsem chovatele holubů obsažené v této knize a z osobního pohovoru získal autentické údaje a zkušenosti o jejich chovech. Mluvili jsme spolu holubářským slangem, krajově rozdílným a tak jsem to v některých případech doslovně opakoval a napsal. To abych nebyl obviněn, že neznám spisovnou češtinu a chci psát knihu o holubech. Nejpříjemnější byla osobní setkání a povídání o holubech s jejich chovateli. Všichni byli sdílní a svěřovali se se svými způsoby chovu a různými příhodami, také mě všichni vlídně na mé návštěvě přijali. Ani jeden mě přímo neodmítnul, jen ve dvou případech schůzku několikrát oddalovali, bral jsem to jako že o ní nestojí. Ptali se, proč knížku o holubech píši, řekl jsem, že né ze zištných důvodů, ale že celý život mám rád holuby a chtěl bych, aby se nezapomněly dnešní ani minulé způsoby chovů a různé zážitky chovatelů se svými holuby, co a jak dělají. Bude-li to napsáno a vytištěno, jistě se to tak snadno neztratí a nezapomene a v budoucnosti se na to možná někdo podívá a pousměje se, co a jak se tehdy dělalo.

Galerie

Vloženo: 13. prosince 2011 Emanuel Pangrác Zobrazeno: 7006x
TOPlist