E-Shop | Zvířata | Burza | Fórum | Aukce

Český rejdič

Jiné názvy: s: český letún, N: Tschechischer Tümmler

Novodobě (1951) uznané plemeno, chované doposud převážně jen v Praze a středních Čechách, v malé míře i na jiných místech republiky. Je to středozobý rejdič, vzniklý hlavně na bázi pražského středozobého, od něhož se liší nejvíce vývinem pernatých ozdob - lasturovité chocholky a huňatě opeřených nohou s krátkými rousky (grousek). Vyskytuje se v barvách pruhových běloušů, heterozygotních (grošovaných) i homozygotních (čápků a bílých), i jejich výchozích forem (plavých pruhových). Letový výkon by měl být obdobný jako u pražského středozobého, avšak k závodnímu letu se využívá zřídka.

Velikost kroužku: 8

Pořadí důležitosti znaků při posuzování: 1. kvalita opeření a jiné předpoklady letového výkonu 2. pernaté ozdoby, postava, hlava, oči 3. zobák, obočnice, barva a kresba

Hlava: zaobleně klenutá, s širším a vyšším čelem a se sotva znatelnými 2 čelními hrbolky a 1 týlním, krátká, trochu kuželovitá; zdobená lasturovitou chocholkou bez postranních růžic.

Oči: velké, živé; duhovka perlová, co možná bez prokrvení

Obočnice: úzké, jemné; barvou odpovídající barvě opeření (jako zobák).

Zobák: střední délky (15 mm), mírně klopený; barvou odpovídající brvě opeření (v červených a černých /modrých barvách černý, ve žlutých světlý, narůžovělý)

Ozobí: malé, hladké, s bílým popraškem

Krk: středně dlouhý, štíhlý, široce nasazený, lehce nazad nesený; hrdlo dobře vykrojené, bez lalůčku

Postava (trup): drobná (23 - 24 cm), jemná; hrud široká, pěkně klenutá, zaoblená; hřbet střední délky, mírně se svažující

Křídla: silná, k tělu přitažená; letky dobře složené, spočívající na ocase, nekříží se a nedosahují jeho konce

Ocas: kratší, úzce složený, nedotýká se země; prodlužuje hřbetní linii

Nohy: jeví se poměrně krátké; huňatě opeřené běháky přecházejí na prstech v krátké (3 - 4 cm) rousky; barva drápků odpovídá barvě zobáku (nevýznamná)

Opeření: husté, pružné, přiléhavé, naprosto hladké

Barva: čistá, bez cizích barevných tónů, pravidelně rozložená; pruhy úzké, dobře protažené, nepřerušované; u běloušů grošovaných barevné peří bíle žíhané; u čápků (černohrotých) hlava a krk neskvrněné, mohou být pruhoví i bezpruzí; u bílých pruhy (červené nebo žluté) jen lehce naznačené, mohou i chybět; peří co možná lesklé

Pernaté ozdoby: pravidelná lasturovitá chocholka bez postranních růžic a huňaté punčošky s krátkým rouskem (grousek)

Kresba: bez bílé kresby

Rázy: plaví, bělouši heterozygotní (grošovaní) a homozygotní (čápci a bílí) v pruhových barvách černé (modré), červené a žluté (černopruzí, červenopruzí a žlutopruzí)

Výlukové vady: degenerační znaky signalizující sníženou schopnost letu, nerozvité peří, oranžové nebo vikvové oči a různookost

Hrubé vady: tržené oči, svěšená křídla, chybějící rousek

Vady dle rozsahu: vady utváření hlavy, postavy a kvality opeření, slabě vyvinuté, nepravidelné nebo deformované pernaté ozdoby.

Malé vady: vady zobáku, obočnic a znaků barevnosti (zvláště barevné skvrnění hlavy a štítů u čápků a bílých včetně lesku.

Ostatní: Zdroj: Vzorníky plemen holubů; J. Havlín, S. Petržílka a kolektiv

Galerie

TOPlist