E-Shop | | | Zvířata | | | Burza | | | Fórum | | | Aukce |
Jiné názvy: Beneschauer Taube
Jedno z našich nejmladších plemen holubů: Za plemeno byl uznán v roce 1947 (nejprve pod názvem benešovský hřivnáč; dnešní název se používá od roku 1948). Tělesným rámcem benešovský holub připomíná zvětšeného holuba polního tyu, bez jakýchkoliv pernatých ozdob nebo dodatkových kreseb opeření. Šlechtitelským cílem je statný holub s širokou, dobře osvalenou a dopředu vyklenutou hrudí a nazad skloněným trupem. Všechny jeho exteriérové znaky musí napovídat vysoké užitkovosti, která je umocněna zejména temperamentem, letovými schopnostmi a polařivostí. Benešovský holub byl původně chován v jediném – modrém bezpruhém – rázu, což do velké míry zaručovalo jeho plemennou čistotu. Později, ve snaze vyšlechtit další rázy tohoto plemena, docházelo někdy až k živelnému křížení různých plemen holubů (kingů, staváků, pštrosů, poštovních holubů aj.) a někdy již jejich potomci v první nebo druhé generaci byli vydáváni za benešovské holuby. Procento krve původních modrých bezpruhých holubů v dnešních jinobarevných benešovských holubech je mizivé, spíše však nulové. Samotní modří bezpruzí benešovští holubi se dnes u nás na výstavách objevují jen velmi zřídka. Posuzování benešovských holubů je proto velice náročné – posuzovatel musí často rozhodovat především o plemenné čistotě vystavovaných jedinců.
Velikost kroužku: 10
Pořadí důležitosti znaků při posuzování: 1. Tělesné tvary, osvalení, znaky podmiňující užitkovost 2. Hlava, oči, obočnice, zobák, barva opeření 3. Ostatní znaky
Hlava: normální velikosti, kulatá; čelo široké, vyšší
Oči: bílých vikvové, u ostatních rázů oranžové až červené
Obočnice: u černých a modrých černošedé a úzké; u ostatních červené, vyvinutější
Zobák: poněkud kratší a šířeji nasazený než u jiných holubů polního typu; černí a modří mají zobák černý, ostatní narůžovělý.
Ozobí: slabě vyvinuté, bíle ojíněné
Krk: normální délky, avšak na hrudi široce nasazený; hrdlo je dobře vykrojeno
Postava (trup): : statná; hruď široká, hluboká a dopředu vyklenutá a celá dobře osvalená; záda také široká; hřbet je nazad skloněn.
Křídla: silná; letky sevřené, ležící na ocase a dobře kryjící hřbet
Ocas: normální délky, úzce složený a nesený v linii hřbetu; země se nedotýká
Nohy: normální délky, silné, běháky a prsty neopeřené; drápky stejně zbarvené jako zobák.
Opeření: : dobře vyvinuté, pevně přilehlé a hladké
Barva: nesmí jí být přikládána důležitost jako u holubů skupiny barevných, přesto však jsou požadovány barvy syté, čisté a s příslušnými lesky.
Rázy: černí, modří bezpruzí, červení, žlutí, tygři ve zmíněných barvách a bílí
Výlukové vady: perlové nebo vikvové oči u barevných
Hrubé vady: vodorovné držení trupu
Vady dle rozsahu: vady hlavy, zobáku, očí, obočnic a tělesných tvarů
Malé vady: vady barev a struktury opeření, chybějící lesk opeření, vady krku, nohou; chybná barva drápků