E-Shop | | | Zvířata | | | Burza | | | Fórum | | | Aukce |
Jiné názvy: Voláč štítník, Voorburger Schildkropfer, Voorburg Shield Cropper, Voorburgse Kroppert
Tento poměrně malý, ale dlouhonohý voláč byl vyšlechtěn z norvičských a brněnských voláčů, štajgrů a franckých štítníků. Za plemeno byl prvně uznán v Nizozemsku v roce 1938. Má útlou hruď, kulovité volátko a vzpřímené držení těla. Je výjimečně krotký a v afektu chodí po špičkách prstů. Vyskytuje se v mnoha barevných, ale jediném kresebném rázu.
Velikost kroužku: 8
Pořadí důležitosti znaků při posuzování: 1. tělesné tvary a volatost, postoj a držení trupu 2. kresba a barva opeření, nohy 3. ostatní znaky
Hlava: mírně protáhlá, zaoblená a s výrazným čelem
Oči: vikvové
Obočnice: úzké; světlé až růžové
Zobák: normální délky, narůžovělý.
Ozobí: slabě vyvinuté.
Krk: dlouhý, vztyčený. Dobře vyvinuté a kulovité volátko je ve své horní části trochu rozšířené; vyklenuté je i na šíji.
Postava (trup): drobná, útlá; hrudník je dlouhý, kýl hrudní kosti jen málo znatelný.
Křídla: k tělu přitažená; ruční letky úzké, leží na ocase a nekříží se.
Ocas: normální délky, dobře složený, nesený v lini hřbetu; země se nedotýká.
Nohy: delší a rovné (v patních kloubech nepatrně povolené); běháky a prsty neopeřené.
Opeření: hladké a dobře přilehlé.
Barva: barvy jsou požadovány syté a lesklé, nejsou však nejdůležitějším znakem.
Držení těla: holub stojí při afektu na špičkách prstů; trup je držen co nejvzpřímeněji.
Kresba: barevné jsou pouze štíty křídel; 7-10 ručních letek je bílých.
Rázy: černí, šedohnědí, červení a žlutí (plnobarevně); plaví (modří, stříbřití, červeně a žlutě plaví) bezpruzí, pruhoví a kapratí; bělopruzí a šupinatí v týchž barvách (včetně izabel).
Výlukové vady: opeřené nohy, jiné oči, než je předepsáno, náznak chocholky.
Hrubé vady: dělený ocas, skvrny na zobáku, méně než 7 a více než 10 bílých ručních letek.
Vady dle rozsahu: vady tělesných tvarů a volatosti, nohou a držení těla; dosud nejmenované vady kresby; široký ocas.
Malé vady: vady hlavy, obočnic, tvaru zobáku a vady struktury peří.
Ostatní: Zdroj: Vzorníky plemen holubů; J. Havlín, S. Petržílka a kolektiv