E-Shop | Zvířata | Burza | Fórum | Aukce

Štajgr

Jiné názvy: Štajger, Steigerkröpfer, Swing Pouter

Vedle našeho staváka (českého) a staváka štarvického je štajgr další plemeno staváků, s kterým se můžeme setkat na našich výstavách. Je pravděpodobné, že má s českými staváky dávné předky, dnes je však evidentně větší než český stavák (dosahuje až 46 cm celkové délky), má delší nohy, je vzpřímenější a tvarově dokonalejší. V poslední době je k nám často dovážen a v chovech českých staváků je používán právě pro zvětšení jejich tělesného rámce, délky nohou a zlepšení některých dalších znaků. Barevnosti českých staváků nedosahuje a pro posouzení schopnosti štajgrů "stavět" nám chybějí objektivní informace.

Velikost kroužku: 8

Pořadí důležitosti znaků při posuzování: 1. volatost, tělesné tvary, délka nohou a krku, postoj, 2. barva zobáku, obočí a obočnic 3. ostatní znaky.

Hlava: normální velikosti; čelo je však širší a dobře klenuté, temeno mírně ploché, záhlaví dobře zakulacené.

Oči: čistě perlové (bez prokrvení duhovky)

Obočnice: úzké a živě červené.

Zobák: normální délky, poněkud silnější, světlý (narůžovělý);

Ozobí: ozobí slabě vyvinuté.

Krk: velmi dlouhý. Vole je značně velké, hruškovitého tvaru; směrem k hlavě se rozšířuje, vyklenuté je i na šíji a u hrudi je dobře podvázané.

Postava (trup): statná; hruď dobře osvalená.

Křídla: silná a k tělu dobře přitažená; dobře kryjí hřbet; ruční letky jsou tupé, krátké a nekříží se.

Ocas: dobře složený, úzký, krátký a nevýše o 2 cm delší než konce křídel; je nesen v linii hřbetu země se nedotýká.

Nohy: delší, jen nepatrně podkleslé (povolené), běháky a prst neopeřené, drápky světlé.

Opeření: peří je poměrně krátké, pružné, hladké a dobře přilehlé.

Barva: barvy opeření nejsou tak prošlechtěné jako u českých staváků, přesto jsou požadovány syté, čisté a rovnoměrně rozložené; neexistují zvláštní požadavky na barvu lesku; postačující je, je-li výrazný, zelenofialový.

Kresba: kromě izabel se u štajgrů nevyskytuje žádná kresba vzniklá kombinací bílého peří s barevným.

Rázy: černí, červení a žlutí; modří bezpruzí, pruhoví a kapratí, žlutopruzí; žlutě plaví bělopruzí (izabely); bílí.

Výlukové vady: jiné oči, než je předepsáno, svěšená křídla, náznak chocholky.

Hrubé vady: celková délka menší než 42 cm, dělený nebo stříškovitý ocas, opeřené baháky nebo prsty, prokrvené oční duhovky.

Vady dle rozsahu: vady volatosti, tělesných tvarů, postoje a držení těla, délky nohou; krátký krk, široký nebo dlouhý ocas, dlouhá nebo zkřížená křídla; vady barev opeření; chybně zbarvený zobák.

Malé vady: vady tvaru hlavy, ozobí, barvy lesku a svitu opeření, barvy drápků, struktury peří; chybný tvar zobáku.

Ostatní: Zdroj: Vzorníky plemen holubů; J. Havlín, S. Petržílka a kolektiv

TOPlist