E-Shop | Zvířata | Burza | Fórum | Aukce

Historie české bagdety (díl II.)

V chovu české bagdety byly dva typy délky hlav či obličeje. Bagdety s hlavami kratšími a delšími. Zde bylo doporučeno, aby vzájemným pářením došlo k sjednocení tohoto znaku.
O zobáku bylo řečeno, že musí být silný, široce nasazený a u všech rázů vždy barvy světle masové.
Byla velmi živě rozvířena otázka, jaké oko nutno považovat za standardní. V “ Knize standardů holubích plemen “ z roku 1927 je požadováno oko “ višňové “ a ještě v časopise Československý holubář číslo 7 z roku 1936 je v článku “ Československá plemena holubů “ od Josefa Vrbky česká bagdeta popisována jako holub s červenou duhovkou, ale v tom samém čísle Holubáře je v jiném článku “ české bagdety “ od Karla Hořeního dle standardu z r. 1932 požadována již duhovka perlová. Nakonec bylo uznáno jako standardní oko s duhovkou barvy perlové a to u plnobarevných, bělopruhých i šupinatých. Byly-li učiněny úlevy v tomto požadavku, byly učiněny jen vzhledem k neutěšenému stavu plnobarevných a bělopruhých, třebaže současně bylo řečeno, že již před 1.světovou válkou byli české bagdety s perlovou duhovkou. Dalším důvodem úlevy byla i skutečnost, že česká bagdeta neměla nikdy tak široký okruh nadšených pěstitelů a neprožívala tolik změn ve svém vývoji, jako ostatní holubi bradavičnatí a indiáni především. Proto si zachovala mnohdy duhovku žlutou, nebo načervenalou, jakou měli nesporně její dávní předci.
Velký pěstitelský pokrok byl zjištěn u šupinatých českých bagdet, a proto tato kresba byla oficiálně schválena anketou i svazem. V předešlých standardech nebyly šupinaté české bagdety nikde uváděny. Ve východních Čechách říkali těmto holubům “ pigři “. Byli prý vypěstováni křížením plnobarevných s bílými pruhy s úplně býlími. Třebaže bylo usneseno připustit prozatím oči vikvové, vládlo všeobecné přesvědčení, že i u pigrů nutno dosáhnout duhovky barvy perlové. To, že pěstitelé v tomto směru již intenzívně pracovali a byli na dobré cestě, dokazoval následující úspěch : Třebaže na anketu přinesené exempláře měly oči ještě tmavé, bylo možné u některých jedinců již zjistit stopy po vytvářející se světlejší duhovce a celkovému rozčlenění oka. Česká bagdeta korunní “ chocholatá “, která byla do té doby považována za jeden ráz české bagdety, jež měl mít chocholku špičatou, nebyla do vzorníku pojata. Takovéto rozhodnutí bylo provedeno na základě přesvědčení o úplném vyhynutí tohoto rázu. Poslední do té doby byla vystavována v barvě “ čokoládové “ na výstavě v Praze na Střeleckém ostrově roku 1911. Ve vzorníku byly uvedeny barvy a kresby, které se vyskytovaly v době jeho vypracování. Nebylo však řečeno, že by při dalším šlechtění nemohly vzniknout kresby jiné.
Na anketě podaný návrh pražských hostů Voráčka a Hořeního na utvoření speciálního Klubu chovatelů české bagdety nebyl přijat. Ve všech spolcích byly skupiny chovatelů českých bagdet a činovníci heřmanoměstského spolku měli uspořádáním ankety hlavně na mysli opětovné probuzení zájmu o chov tohoto krásného českého holuba a jeho záchranu pro mladší generaci. Po sjezdu chovatelů v Heřmanově Městci byly ve východočeských spolcích vytvářeny skupiny nadšených chovatelů české bagdety. Byly činěny pokusy o regeneraci české bagdety ať již pigrů pomocí moravských pštrosů nebo čápků čejkami. Karel Hoření doporučoval křížit starý typ anglického indiána s rejdičem cumulet z důvodu dosažení perlových očí. Navrhováno bylo i použití dragounů nebo norimberských bagdet. Regenerace však byla prováděna jen připářením několika málo jedinců jiného plemene s představou, že tyto přenesou požadované znaky na českou bagdetu. Takovýto postup však neměl velkou naději na úspěch, zvláště byla-li přísná selekce prováděna hned v první generaci potomků a jen u jednoho nebo dvou párů holubů. Nakonec většina hybridů skončila v kuchyni nebo tím, že z nich nebyl vytvořen dostatečně široký a ustálený chovný kmen, připařováním stále dalších a dalších českých bagdet, znaky získané regeneračními pokusy zcela zanikly. I když vzorníkem byly požadovány oči perlové přesto se na stránkách tehdejšího chovatelského tisku vedly ostré polemiky na téma, zda mají mít plnobarevné bagdety oči perlové nebo oranžové. Zastánci perlových očí jako Karel Hoření a J.Voráček svými články v časopisech Holubář, Rádce a později Chovatel působili na chovatele českých bagdet a tím zvyšovali počet zastánců perlových očí. Naneštěstí v této době neznali holubáři genetické založení žlutých a perlových očí, a tak šlechtění tohoto, i když jednoduše dědičného znaku, nemělo patřičnou účinnost. Jednostranným zaměřením šlechtitelské práce se zhoršily ostatní znaky české bagdety zvláště kresba a tělesný rámec. Také 2.světová válka se na naší české bagdetě neblaze podepsala a tak na výstavách těsně po ní, i přes dílčí úspěchy jako prohlášení chovu českých bagdet čápků Josefa Malíře z Brozan u Pardubic, na národní výstavě holubů v prosinci 1948, za stanici plemennou, byl k vidění jen žalostný zbytek toho co kdysi neslo hrdé jméno česká bagdeta. V té době po letech strádání a útisku však začal velmi stoupat zájem o vše co bylo české a národní. Počty chovatelů českých bagdet velmi rychle stoupaly až konečně tento zájem vyvrcholil ve snahu založit samostatnou speciální organizaci. Na 11.listopad 1951 je svolán sjezd chovatelů české bagdety do Holic.
Na sjezdu byla ustavena odborná družstevní skupina chovatelů tohoto plemene v Holicích v Čechách jejímž předsedou se stal Ladislav Václavík z Holic, jeho zástupce Josef Pleskot, jednatelem Karel Pitřík, hospodářem Vavřina a vedoucím plemenné knihy Rudolf Müller. Tak dochází k založení první speciální organizace chovatelů české bagdety. Odborná družstevní skupina chovatelů české bagdety, ustanovená pod záštitou družstva ZVEREX, však nevyvíjela žádnou činnost a po čase se úplně rozešla. Na základě této skutečnosti holubářský odbor při JCHDHZ (Jednotě chovatelů drobného hospodářského zvířectva) rozhodl ustanovit speciální komisi pro českou bagdetu. Snaha o její zřízení byla po ustavující schůzi 16.10.1955 v hotelu u Krále Jiřího v Holicích korunována úspěchem 30.10.1955, kdy dochází za příkladné obětavosti několika chovatelů ze spolku Chrudim a Holice, Pitříka, Müllera, Korbela, Hájka, Milčinského, Pleskota a zástupců JCHDHZ, St.Ročka a Frant.Řeháka k založení speciální komise chovatelů české bagdety se sídlem v Holicích v Čechách.Předsedou se stává Josef Korbel z Chrudimi, jednatelem Karel Pitřík z Holic, pokladníkem Bedřich Hájek z Chrudimi a vzdělavatelem Rudolf Müller. Komise hned po svém založení pořádá svojí první speciální výstavu české bagdety při krajské výstavě v Pardubicích, kde se 30.10. 1955 konala pracovní schůze chovatelů tohoto plemene. Zde byli navrženi přední chovatelé, kteří vypracovali návrh na zpřesnění stávajícího vzorníku. Jednalo se hlavně o požadavek zkrátit u české bagdety délku těla v porovnání se šíři prsou. Následující druhá speciální výstava v Chrudimi potěšila vystavením již pěkných perlookých českých bagdet černých bělopruhých B.Hájka. Modré a žluté však byly dost špatné kvality.
Výstava ukázala nutnost sjednocení názorů na pořadí důležitosti jednotlivých požadavků a oficiální uznání nového vzorníku. České bagdety této doby byly po předchozích regeneračních pokusech značně nejednotné ve všech svých znacích. Bylo proto velmi obtížné rozhodnout při zavedeném způsobu posuzování “ na základě volného uvážení “ zda je lepší drobný ale perlooký holub, nebo holub s tmavým zobákem avšak silné krátké postavy. Situace nebyla o mnoho lepší ani u čápků. Vzorník z roku 1953 vyobrazuje čápka podobajícího se spíše čejce než bagdetě. Není proto divu, že jejich posuzování bylo velmi náročné a samotné chovatele odrazovalo od vystavování.
Pro neshody s vedením JCHDHZ, které se k návrhu nového vzorníku stavělo liknavě až odmítavě, málem došlo v říjnu 1957 k rozpuštění speciální komise chovatelů české bagdety. Po vzniku ČSCHDHZ ( českého svazu chovatelů drobného hospodářského zvířectva ) se však podařilo neshody vyřešit a organizaci udržet, i když nový vzorník české bagdety, který zamítal určování velikosti postavy podle starého typu moravského pštrosa a místo toho udával délku 27cm a šíři v prsou 11cm, nebyl schválen ani ústředním svazem natož pak otištěn některým odborným časopisem.
ČSCHDHZ na základě usnesení schůze představenstva ze dne 16.11.1957 rozhodl o používání nového názvu, Československý klub chovatelů české bagdety v Holicích v Čechách a to od 1.12.1957.
V následujících výborových volbách byl zvolen do funkce jednatele místo Karla Pitříka, Josef Pleskot a místopředsedou se stává Oldřich Jirout z Pardubic. Klub proti roku 1957, kdy nebyla pořádána žádná speciální výstava uspořádává v říjnu 1958 v Chrudimi jednu z nejpočetněji obeslaných. České bagdety zde byly zastoupeny ve všech rázech v počtu 220 kusů. Na této výstavě se však opakovala situace z předešlé výstavy. Vzorník zahrnoval mezi velké vady u české bagdety takřka všechny nedostatky včetně barvy a kresby. Takovýto holub s jednou velkou vadou pak nesměl být ohodnocen lépe než III.cenou a při dvou vadách byl vyřazen z ocenění.
To vedlo k vážnější roztržce mezi členy klubu z okolí Chrudimi a Holic o správnost posuzování holubů. Spory uvnitř klubu se vystupňovaly až nakonec vedly na písemný návrh př. Müllera na výroční schůzi 1.3.1959 ke změně sídla klubu z Holic v Čechách na Chrudim. Po speciální výstavě ve Vysokém Mýtě následuje roku 1960 v Heřmanově Městci, kde je vystaveno jen 71 českých bagdet a ani o rok nato v Chrudimi jich není vystaveno o mnoho více.
Úpadek v chovu pak pokračuje stále větším tempem. Na již sedmé speciální výstavě v Heřmanově Městci je jen 38 českých bagdet. Nakonec je 31.7.1962 uzavřena hospodářská činnost klubu a dopisem ze dne 12.3. 1963 dle schůze ústřední holubářské komise v Praze nařízena jeho likvidace. Rozhodnutí o likvidaci klubu zcela ochromuje jeho činnost. Chovatelé se sice snaží uspořádat speciální výstavu v Hradci Králové, kde přidělují hodnotnou cenu za nejlepší vystavenou českou bagdetu, ale nakonec je speciálka uspořádána až roku 1963 v Heřmanově Městci. Výstava však nebyla již vůbec zdařilá. Vystavených 35 českých bagdet bylo velmi málo. Schůzová činnost klubu se v tomto roce zcela zastavila a byla nahrazena jen schůzkami chovatelů české bagdety při větších výstavách. Aktivitu členů nepozvedlo, ani akceptování návrhu chovatelů v novém vzorníku. Situace se ještě dále vyhrotila tvrzením, že Klub české bagdety nepožádal PÚV o obnovení své činnosti (dopis se údajně ztratil) a tím prakticky nežije. Na základě této skutečnosti bylo rozhodnutím PÚV ze dne 24.4.1964 nařízeno činnost klubu likvidovat. Proti tomuto se snaží chovatelé bránit uspořádáním do té doby největší speciální výstavy české bagdety. Počet v Chrudimi vystavených českých bagdet dosáhl 255 kusů. Úspěšnost akce a přímluva tehdejšího předsedy ústřední odborné komise chovatelů holubů Bedřicha Hájka zviklala rozhodnutí ÚV o likvidaci klubu a dokonce v roce 1965 bylo členům přiděleno zrní na regeneraci české bagdety.

Galerie

Vloženo: 25. listopadu 2012 Jaroslav Krupka Zobrazeno: 1317x
TOPlist