E-Shop | Zvířata | Burza | Fórum | Aukce

Ostravská bagdeta

Ostravská bagdeta

Je nejmladším plemenem skupiny holubů bradavičnatých. Je dílem nejmenších našich lidí z průmyslového kraje ostravského. Nehýří barvami; je holubem, u něhož dáváme stavbě těla a všem jeho částem přednost před barvou a kresbou, jak je tomu u většiny holubů bradavičnatých.

K vypěstění ostravské bagdety nebylo použito jen plemen bradavičnatých, nýbrž také racků s typickými pernatými náprsenkami, ale bez chocholek. Ač je ostravská bagdeta dílem generace dnes ještě žijící, nikde nebylo dosud popsáno, jak byla jednotlivá plemena mezi sebou křížena a s jakými výsledky. Dílo přírody je však knihou, ze které odborník dovede vždy čerpati poučení. Typ, různé chovné výsledky a třeba jen velmi jemné náznaky jasně napovídají, kudy se ubírala praxe, kde vítězila příroda, a kam směřuje úsilí pěstitele-tvořitele. Pro ostravskou bagdetu je příznačné, že vlastnosti, které se jinde považují za nežádoucí, jsou zde požadavkem.

Přesný vzorník a stále stoupající požadavky jsou dokladem i stoupající jakosti ostravských bagdet. Je však stále třeba dbáti, aby typ tohoto holuba tvořil ladný a harmonický celek. Znamená to, že jedna vlastnost nesmí býti na úkor ostatním, že nesmí v odchovu prorážeti vlastnosti plemene použitého k vypěstění nebo k zdokonalení. Je třeba ustalovati ve všech směrech a požadavcích. Je třeba potírati znaky na novém plemeni nežádoucí.

Klínovitý zobák ostravské bagdety se velmi podobá zobáku bagdety francouzské. Šikmé jeho nasazení i držení hlavy dokazuje i vydatnou pomoc bagdety norimberské, víme-li, jak při nevhodném křížení těchto holubů slábne zobák a ztrácí se i typické ohntí hlavy a zobáku. U ostravských bagdet v tomto směru převládla však bagdeta francouzská. Naopak zase krásný tvar velikého „S“, které tvoří zobák, čára hlavy, krku a přední část prsou, jsou zase dědictvím po bagdetě norimberské. Krk ostravské bagdety je však značně delší a slabší, s nepostradatelným, dobře znatelným ohryzkem. Ten je zase dědictvím po bagdetě francouzské. Ozobí jemné struktury, vyvinuté na horní čelisti zobáku, úzká hlava, přecházející v dobře zakulacené a ostře spadající záhlaví, a konečně i tvar obočnic jsou přínosem anglických karrierů. Rozčísnutá pernatá náprsenka a pěkně vyklenutá i zakulacená prsa a konečně i barva obočnic jsou výslednicí křížení s rackem.

Požadovaná perlová duhovka bývá žlutavě až oranžově žilkovaná, jak to bývá u angl. karrierů. Perlové oko se světlou ještě obočnicí není nijak zvlášť výrazné, jako oko sice také perlové, ale lemované obočnicí červenou.

Ostravská badeta je holub silný, ale také štíhlý. Je-li postava malá, drobnější, hlava s krátkým a slabším zobákem, proráží nepochybně krev racků. Nejprůkaznějším svědectvím, že k vypěstění ostravské bagdety bylo použito i racků, je tenký, velmi dobře znatelný lalůček, který vyplňuje bradu a část horního hrdla. Ostravští holubáři mu říkají „žilka“. Čím je znatelnější, tím je holub cennější. Díváme-li se ze strany, máme dojem, jako by byl zobák přes bradu k hrdlu onou „žilkou“ přivázán. Dalším důkazem křížení s rackem je na obě strany pěkně rozčísnutá pernatá náprsenka, která ostravskou bagdetu velmi dobře krášlí.

Lalůček i zkadeřené peří na prsou mívali před 25 i více lety i holubi poštovní, zvláště lutyšští. Bývalí nejmenší z poštovních holubů, s krásnými, krátce kulatými hlavami a krátkými silnými zobáky. A k těmto vlastnostem jim také dopomohli rackové, jak se můžeme dozvěděti z nejstarší odborné literatury.

Pro chov je nutno voliti jedince s dobře vyvinutou „žilkou“ a náprsenkou. Takové můžeme pak křížiti s bílými, černými i modrými francouzskými bagdetami. Dosáhneme silné postavy, dlouhého krku a s ohryzkem i dobrého oka. Červené obočnice nutno ovšem odstraňovati zpětným křížením s ostravskými bagdetami.

Ostravská bagdeta je holub značně užitečný. Není však z těch, kteří se nemusí v letní době krmiti doma. Ostravská bagdeta také sice polaří, ale její orientační schopnosti jsou tak malé, že nezalétá daleko od domova.

Čím více se budou pěstitelé ostravských bagdet přibližovati k vytčenému cíli, až bude dosaženo ustálených chovů a většiny zvířat s dlouhými krky, silnými zobáky a statnými postavami, pak ostravská bagdeta přestane býti polařem a ztratí i zbytek orientačních schopností, které jsou jí doposud připisovány.

Jest si přáti, abychom se brzy dočkali výsledků nejlepších, neboť ostravská bagdeta je jistě velmi pěkným obohacením pestré skupiny holubů českého původu.

Autoři: Jindřich Voráček a Karel Hoření

( z archivu p. Radovana Rohovského, nedatováno)

Vloženo: 28. října 2007 Zuzana Rohovská Zobrazeno: 3179x
TOPlist