E-Shop | Zvířata | Burza | Fórum | Aukce

Kur domácí

KUR DOMÁCÍ


Žádný z domácích ptáků nemá pro člověka tak dalekosáhlý význam jako kur domácí.Hlavním důvodem,proč se tento užitečný pták rozšířil zásluhou člověka takřka po
celém světě,je jeho schopností snášet mnoho vajec.A vejce jsou základní živinou člověka.
V životě lidí hrály důležitou úlohu ještě dávno před tím,než si kur domácí získal takovou oblibu.Jistě už pravěký člověk sbíral vajíčka divokých ptáků a živil se jimi.Jak je tomu dávno,co se u nás přestalo se sběrem čejčích a racčích vajíček ? Ale žádný sběr nemůže nahradit slepičí vejce,která máme po celý rok,v zimě sice v menším množství,ale přece jen
jsou.Dovedete si vůbec představit,před jaký problém bychom byli postaveni,kdyby slepice přestaly najednou existovat?Mnohá hospodyňka by nevěděla co počít a kuchaři by si zoufali,
protože by si jen těžko vymýšleli jídla,k jejíchž přípravě není třeba vajec.
Kur domácí však poskytuje nejen vejce.I jeho maso je důležitou součástí výživy člověka.
Mladé domácí pečené kuře je považováno za pochoutku,ale ani pečená slepice nebo mladý
domácí kohout na smetaně nezůstává za nimi co do chuti pozadu.Domácí slepičí polévka je
dokonce doporučována lidem zesláblým po nemoci jako posilující pokrm.
A uvážíme-li plemenný typ a barevný ráz,musíme přiznat,že v drůbeži máme skutečně
Nejužitečnější domácí zvíře.Mnoha drůbeží plemena jsou chována nejen pro užitek,ale
i pro ozdobu a pro sportovní účely.Mnohá zajímavá zvířata,zbarvením a velikostí můžete vidět na výstavách Českého svazu chovatelů.
Přes stále rostoucí produkci jateční drůbeže a vajec z moderně řízených velkochovů,je i dnes v Evropě přibližně polovina stavů všech domácích ptáků v tradičních malochovech.
Ty uspokojují potřeby majitele a jeho blízkých,kdežto prodej vyprodukovaných nadbytků
je jen doplňkovou činností.Někdy převládá aspekt užitkovosti,jindy estetické a zájmové
hledisko,které bývá zpravidla spojeno s chovem čistokrevných plemen a organizovaným
chovatelstvím.Takových chovatelů je však jen zlomek ze všech majitelů drůbeže.Jenom málo neorganizovaných chovatelů si však produkuje dostatek mláďat pro obnovu chovné
skupiny,takže zpravidla aspoň část drůbeže pochází z velkochovu specializovaných na
rozmnožování a následnou distribucí mladé drůbeže.














Podle čeho takovou drůbež si máte vybrat :


Nosní hybridi - produkce vajec s hnědou skořápkou.

HISEX HNĚDÝ - vyšlechtěn jako čtyřliniový hybrid 1968 v Nizozemsku firmou Euribrit.
Nosnice jsou velice odolné vůči nemocem a stresu,vhodné do klecových
velkochovu.Se snáškou začínají kolem 20.týdne a za 12 měsíců produkují
226 vajec.Hmotnost nosnic počátkem snášky činí 1,4-1,6 kg druhým
rokem až 2,25 kg.Barevný ráz hnědobílé.
TETRA - vyšlechtěna během 70.let 20.století v Maďarsku .Snáška začíná ve věku
20 týdnu a za 52 týdnů produktivního se počítá s 245 vejci.Hmotnost
Nosnic počátkem snášky činí kolem 1,5 kg.při jejím skončení asi 2,2 kg.
Barevný ráz hnědobílé.
MORAVIA SSL - vyšlechtěná v České republice v 80.letech 20 století jako čtyřliniový
hybrit (otcovská linie červené rodajlenky,mateřská linie bíle rodajlenky).
Snáška začíná v 21.týdnu a během 12 měsíců nosnice produkují až 256
vajec.Počáteční hmotnost slepic je 1,7 kg a do konce snáškového období
vzroste na 2,25 kg. Barevný ráz červené s černým ocasem .
BABCOCK 380 - vyšlechtěn ve Velké Britanii v 70.letech 20.století.Snáška začíná ve 20.
týdnu a během 56 týdnu nosnice produkují 280-295 vajec.Hmotnost
nosnic počátkem snášky je kolem 1,6 kg. Při jejím skončení asi 2,3 kg.
Barevný ráz hnědobílé .

Nosní hybridi- produkce vajec s bílou skořápkou.

STAR KROSS - pocházejí z Kanady,kde byl vyšlechtěn roku 1958.Jsou to velice odolné
nosnice,které začínají se snáškou ve věku 20 týdnů a na 12 měsíců snáš-
kového cyklu je počítána produkce vajec až 290 ks.Hmotnost nosnic na
začátku snášky se pohybuje kolem 1,2 kg,na konci vzrůstá do 1,8 kg.
Barevný ráz : Zbarvení bílé.
HISEX BÍLÝ - pochází z Nizozemska,kde byl vyšlechtěn firmou Euribrid roku 1970.
Nosnice jsou adaptované na klecový velkochov,začínají se snáškou
kolem 20.týdne a za 12 měsíců produkují 280 vajec.Snáškový cyklus
nebývá celý rok,ale jen 51 týdnů.Hmotnost nosnic počátkem snášky
je 1,3 kg, na konci 1,9 kg.Barevný ráz : Zbarvení bílé







Masní hybridi

HYBRO - vyšlechtěn v Nizozemsku roku 1956 firmou Euribrid z bílé plymutky
mateřská línie a bílé kornyšky (indická bojovnice) – otcovská linie.
Velmi výhodně je adoptován pro rozmnožovací i produkční chovy,
Které přesně dodržují firmou stanovenou technologií chovu a výkrmu.
Kohouti rodičů se zařazují do chovu ve 20.týdnu kdy dosahují hmotnosti
kolem 2,7 kg,kdežto stejně staré slepice pouze 1,8 kg.Rozmnožovací
chov trvá 39 týdnů,kdy kohouti ke konci dosáhnou hmotnosti 4 kg a
slepice 3,2 kg.Za toto období vyprodukují asi 150vajec s líhnivostí 82%
a více.Výkrm finálních hybridů trvá 7 týdnu, kdy dosahují 2 kg hmot-
nosti při spotřebě 2 kg krmení na 1 kg živé hmotnosti.
Při naskladňování se používá feathersexing a hybrit je vhodný do kleco-
vých chovů i hal na podestýlku.Feathersexing (federsexing) je jednodu-
chá metoda rozlišení pohlaví již v prvních dnech života,kdy se kohoutci
od slepiček poznají podle délky zakládajících se letek.Fyziologie trávení
a využívání potravy se totiž liší podle pohlaví,takže ve velkochovu je vý-
hodné slepice a kohouty oddělit a vykrmovat zvlášť a to přasně podle
norem stanovených dodavatelskou firmou.

ISSA - vyšlechtěn ve Francii roku 1976. V rodičovské linii se uplatňují slepice
s trpasličím „dwarf“ genem,otcovskou linii tvoří kohouti běžné veliko-
sti,která se tak přenáší na potomky.Slepice produkují násadová vejce
vyžadují menší prostor a čtvrtinovou krmnou dávku ve srovnáni s vel-
kými jedinci.Do chovu se zařazují ve 20.týdnu a rozmnožování trvá 51.
týdnů jateční hmotnost skoro 2 kg : ale část se poráží o týden dříve při
hmotnosti 1,5 kg,aby se uvolnil chovný prostor pro ostatní.
Na 1 kg potřebují 1,95 krmiva.

ROSS - pochází z Velké Británie.Už za 42 týdnů dosáhne hmotnosti 1,83 kg
při spotřebě 1,76 kg krmiva.Normou je 5 % úhynu brojleru.












Závěrem chci říct že drůbež má dlouhou tradici společného soužití s lidmi.Dříve se totiž na domestikované ptáky,kterým se věnujeme,pohlíželo převážně úhlem užitku a jejích přiroze-
né potřeby byly naplňovány proto,aby poskytovali maso a vejce.Už dávno bylo zapomenuto
kultovní hledisko,pro které se před staletími chovali kohouti neomylně vítající každý rodící
se den! Moderní začínající chovatel drůbeže jak pro užitek tak i pro potěšení,shání odbornou
literaturu,kontaktuje kontaktuje zkušené odborníky i praktiky a na základě těchto vstupních
informací volí konkrétní druhy nebo plemena svých chovanců. Chovu zdar !Václav Philipp.

Vloženo: 11. července 2012 Václav Philipp Zobrazeno: 4300x
TOPlist