E-Shop | Zvířata | Burza | Fórum | Aukce

Starogardský rejdič třasokrčka

Jiné názvy: Stargardský trasokrký letún, Stargarder Zitterhals, Stargard Shaker, Stargardzki pulsujacy

Velmi staré plemeno rejdičů. Pojmenován je podle pomořanského města, jehož název se objevuje v podobě Stargard nebo Starogard (Szczecíński) a které nyní leží na polském území; avšak do knihy Wzorce Golebi Ras Polskich nebyl vzorník třasokrčky zařazen. Chován je porůznu po celém světě, nejvíce a v nejvyšší kvalitě v Německu; u nás jen ojediněle. Je to rejdič s originálním utvářením těla, na němž je nejnápadnější dlouhý krk vyznačující se ve vzrušení výrazným zlomem a intenzívním potřesem. Postavu má drobnou, v tělesných tvarech je výraznější délka a suchost. Je většinou bez pernatých ozdob, vzácněji i rousný a chocholatý, a jen v celobarevném zbarvení. Býval výborný letec, nyní však převládá šlechtění exteriérových znaků.

Velikost kroužku: 7+9

Pořadí důležitosti znaků při posuzování: 1. Postava, krk včetně potřesu a zlomu, nohy, 2. Hlava, zobák, oko, obočnice, opeření, 3. Držení těla, barva.

Hlava: drobná, něžná, plochá, s dlouhou přední (obličejovou) částí; hladká, vzácněji se špičatou chocholkou.

Oči: perlové, neprokrvené.

Obočnice: hladké, světlé.

Zobák: dlouhý, štíhlý; světlý, u modrých, zvláště kapratých, je přípustná tmavá jehla (čistozobost má přednost).

Ozobí: malé, hladké.

Krk: dlouhý, štíhlý, dozadu prohnutý, k hřbetu jen nepatrně zesílený; s častým a dlouhotrvajícím potřesem a zlomem.

Postava (trup): drobná, jemná, s vystouplými křídly i bérci; hřbet málo široký a vydutý; hruď nejvýše středně široká, i při potřesu krku může být nejvýše jen málo pozdvižená.

Křídla: pevně přilehlá, ohbí dobře znatelné, oddělené a trochu vystouplé, nekryté hrudním opeřením; letky spočívají na ocase s nepatrným překřižením.

Ocas: mírně delší, úzce složený, prodlužující linii hřbetu (co možná vodorovnou).

Nohy: vyšší než střední, neopeřené, vzácněji s rousy.

Opeření: dobře vyvinuté, hladce přilehlé, u rousných trochu zkadeřené.

Barva: sytá, jednotná, čistá, bohatě lesklá; modrá s taženým hřbetem.

Držení těla: vodorovné až mírně skloněné (vztyčený postoj v úhlu 45° je vadný), chvějící se při vzrušení.

Pernaté ozdoby: vzácně se vyskytuje špičatá dobře uzavřená chocholka a (nebo) rous.

Rázy: a - bez pernatých ozdob, chocholatí, rousní,
b - bílí, červení, žlutí, černí; modří pruhoví a kapratí, šedohnědí kapratí; tygři.

Výlukové vady: oranžové oči, krátký krk bez potřesu.

Hrubé vady: prokrvené oči, tmavý zobák, opeřené běháky bez rousů (punčošky).

Vady dle rozsahu: hrubší hlava s náznakem hran, kratší silný krk, nedostatečný potřes krku nebo pohyb hrudi při potřesu krku, hrubá postava, široká vystupující hruď, příliš široká záda, nízké nohy, vztyčený postoj, nečistá, nevyrovnaná nebo nelesklá barva.

Malé vady: méně sytá nebo lesklá barva, světlý hřbet u modrých.

Ostatní: (zdroj: Vzorníky plemen holubů; J. Havlín, S Petržílka a kolektiv)

Galerie

TOPlist