E-Shop | Zvířata | Burza | Fórum | Aukce

Berlínský krátkozobý rejdič

Jiné názvy: Berlínsky krátkozobý letún, Berliner Kurze, Berlin Short-faced Tumbler

Vznikl na bázi starokmenného rejdiče již asi před 200 lety, rozšířen je hlavně v Německu; u nás častěji jen na mezinárodních výstavách. Je to krátkozobý rejdič s kulatou hlavou, vždy bez chocholky, s krátkým klínovitým tělem, mírně svěšenými křídly a krátce a huňatě opeřenými
běháky a prsty (grousek); mírně zakloněný a prohnutý krk je ve vzrušení s výrazným potřesem a zlomem. Vyskytuje se v četných barevných rázech, které jsou však vzhledem k neujasněnosti a názvoslovnému zmatku těžko přesně determinovatelné; především jsou v různých pruhových barvách (fahl = "plavý"), barvách pruhových běloušů (eulig = "soví", streifig = "proužkový"), v kresbě stračí (bunt = "pestrý") a bronzoví v černé barvě (kupfrig = "měděný"). Mezi barevnými rázy jsou rozdílnosti i v tělesných znacích, zvláště bronzoví bývají značně odlišní (rovnější, sotva se svěšenými křídly nebo zlomem a potřesem krku), ačkoli jednotnost je cílem. Od starokmenného rejdiče se nejvíce liší svěšenými křídlly. Patří k velmi cenným a vzácným plemenům.

Velikost kroužku: 8

Pořadí důležitosti znaků při posuzování: 1. Postava, držení těla a křídel, hlava, oči, zobák, 2. Potřes a zlom krku, opeření, u bronzových barva, 3. Obočnice, barva a kresba.

Hlava: malá, zakulacená, se strmě vystupujícím, širokým a zaobleným čelem; hladká, bez chocholky.

Oči: velké, perlové, neprokrvené (bílé).

Obočnice: úzké, barvou odpovídající barvě zobáku.

Zobák: velmi krátký a silný, klopený, v tupém úhlu k čelu; podle barvy opeření tmavý (modrá a červená řada) nebo světlý (žlutá řada, červeně a žlutě popelaví).

Ozobí: malé hladké.

Krk: k tělu harmonický, delší, s ohybem a potřesem (u strak a bronzových se ohyb a potřes nevyžadují).

Postava (trup): krátká, široká; hřbet krátký, v ramenou široký; hruď široká, zaoblená, dopředu vyklenutá.

Křídla: krátká, uzavřená, nesená pod ocasem, takže kostřec vyčnívá.

Ocas: krátký, úzce složený.

Nohy: tak velmi krátké, aby jen umožňovaly volný postoj; hustě (huňatě) opeřené, ale bez vyvinutých rousů.

Opeření: krátké, husté, hladké, přilehlé.

Barva: vesměs jemná, žíhaná (grošovaná - bělouši), zvláště v pruzích, jež mohou být naznačené i tři; jen u strak a bronzových sytá, lesklá, pravidelně rozložená; popelavá bez zobrazení.

Držení těla: téměř vodorovné, se vztyčeným a ohnutým krkem a svěšenými křídly.

Pernaté ozdoby: huňaté opeření nohou (grousek).

Kresba: a - celobarevní pruhoví a bělouši pruhoví bez bílé kresby,
b - straky - bílá jsou křídla se sedlovitým vykrojením, střed břišní strany včetně opeření nohou a může být i erb na krku
až voleti (bílá, co možno půlměsičitá skvrna); sedlo musí být světlé; ostatní barevné, bez
probělení (např. ocasu),
d - bronzoví (na černém základu, bez rezavého nádechu), letky, ocas a rousky vyúsťují modročerně.

Rázy: a -celobarevní - modří pruhoví, střibřití pruhoví, plnobarevní červeně a žlutě popelaví a grošovaní bělouši ve všech těchto barvách,
b - proužkování (bělouši) v červené a žluté,
c - straky v modré, stříbřité, červeně a žlutě popelavé,
d - bronzoví v černé.

Výlukové vady: barevné oči, různookost, neopeřené nohy.

Hrubé vady: neopeřené prsty, tržený hřbet u modrých, rezavý nádech u bronzových.

Vady dle rozsahu: velká, hranatá nebo plochá hlava, ploché temeno, prokrvené oči, delší nebo tenký
špičatý zobák, větší nedostatky barvy a kresby, probělený podocasník a ocas u strak.

Malé vady: drobné nedostatky barvy a kresby včetně barvy zobáku a obočnic.

Ostatní: Zdroj: Vzorníky plemen holubů; J. Havlín, S. Petržílka a kolektiv

Galerie

TOPlist