E-Shop | Zvířata | Burza | Fórum | Aukce

Orientální racek

Jiné názvy: blondineta + satineta + vizor (+ domino) + turbitin, S: orientálna sovka, N: Orientalisches Mövchen, A: Oriental Frill, F: Cravaté orientau, R: vostočnaja čajka,P:mewka orientalna

Dávný původ má orientální, avšak současné prošlechtění je dílem evropským, popř. i americkým. Rozšířen je po celém světě, včetně u nás, ale všude spíše jen sporadicky, jako chovatelsky vysoce náročné a velmi ceněné plemeno. Je ztělesněním ideálu krásy holubů, která je při jeho hodnocení jediným kritériem. Základem je krátká široká postava, co možná malá, dokonale formovaná hlava, s velmi široce nasazeným, ale délkově téměř neznatelným zobákem a pernaté ozdoby dotvářející tělní linie – špičatá chocholka, hustě (huňatě) opeřené nohy s rouskem (grousek – význačný znak orientálních racků, odlišující je od ostatních) a jako u všech racků také pernatá náprsenka; to vše v dokonalé harmonii, celkové jemnosti a vysoké eleganci. Nelze pominout ani jemnost barev a kreseb. Základní barevné (kresebné) rázy jsou občas hodnoceny jako samostatná plemena (blondinette, satinette, vizor, turbiteen), ale častěji se do rozsahu plemena řadí i racek domino, který je v podstatě vizorem s neopeřenýma nohama. Rackové se hodí především do voliérového chovu

Velikost kroužku: 10

Pořadí důležitosti znaků při posuzování: 1. hlava, zobák, postava, pernaté ozdoby 2. oči, krk (lalůček), držení těla, kresba, vzorek 3. čistota a pravidelnost rozložení barevnosti aj.

Hlava: velká, se širokým dobře vyplněným vysokým čelem a plnými lícemi; čelo a temeno tvoří v návaznosti na zobák nepřerušovaný oblouk, který vybíhá do vysoko nasazené špičaté chocholky; tvar hlavy není ani oválný (jako u turbitů), ani kulatý (jako u jednobarevných racků), ale něco mezi tím, se zvýrazněním šířky, plnosti a vypouklosti čela; nejvyšší bod hlavy neleží nad očima, ale něco před nima; líce plné, okrouhlé

Oči: velké a živé; při barevném opeření kolem nich oranžové až rudé, při bílém vikvové (tmavohnědé)

Obočnice: jemné, hladké, bledé nebo odpovídající barvě opeření (ne červené)

Zobák: krátký, tupý, široko nasazený, nenarušeně dotváří oblouk hlavy; silný i dolní zobák; prodloužená linie krajů zobáku prochází středem oka; u satinet světlý, narůžovělý, u ostatních světle rohově zbarvený nebo (u černých a modrých) tmavý

Ozobí: jemné, malé, srdcovitého tvaru, dobře vyvinuté, nenarušuje profilovou linii hlavy a zobáku.

Krk: krátký, silný, mírně zakloněný; s dobře formovanou hřívou; hrdlo s dobře vyvinutým lalůčkem

Postava (trup): malá, krátká, jemná, elegantní, působí zaobleně až okrouhle; hruď plná, široká, vyklenutá; hřbet krátký, široký, svažující se k ocasu

Křídla: široká, krátká, kompaktní, přilehlá; letky spočívají na okrajích ocasu

Ocas: krátký, úzce složený, prodlužuje hřbetní linii

Nohy: krátké, hustě (huňatě) opeřené peřím kryjícím i drápky

Opeření: krátké, husté, dobře přiléhající

Barva: čistá, s velmi jemnými a pravidelnými vzorky vesměs orientálních barevných řad (tj. bělopruhé, šupkaté, šupinaté, lemované) – modré/černé, stříbřité/šedohnědé, hnědé, hnědožluté a (popelavě) červené a žluté, včetně plnobarevných (černá, šedohnědá, hnědá, hnědožlutá, červeně a žlutě popelavá) a také v červené a žuté plnobarevné (recesivní); možné jsou i některé další barevné modifikace; bílé pruhy a různé stupně šupinatosti jsou v barevných řadách modré, stříbřité, hnědé a hnědožluté plnobarevně lemované, v červené a žluté řadě (a také ve všech plnobarevných) bez těchto lemů; před koncem rýdovacích per jsou buď bílá zrcadla s obdobnými lemy, nebo jsou rýdovací pera v základu bílá a jen po obvodě velmi úzce barevně lemovaná; u celobarevných (blondinety) jsou žádoucí obdobná bílá zrcadla také na ručních letkách a šupinatost i na hrudi a krku, skoro až po hlavu, která je vždy celá barevná, bez vzorku; pro barvy hlavně satinet se používají tradiční názvy, které však nejsou přesně determinovatelné: blueta (modrá), silvereta (stříbřitá, popelavá), sulfureta (žlutě plavá, žlutá), bruneta (hnědá, šedohnědá), také levandulová (červeně a žlutě popelavá, plavé) atd.

Kresba: a) blondinety = celobarevní bez bílé kresby (do kresby se nepočítá bílý vzorek orientální řady, tj. bílé pruhy, šupkatost, šupinatost, zrcadla atd.); b) satinety = štítníci barevnoocasí, tj. v převládajícím bílém opeření jsou barevné jen křídelní štíty (6-10 krajních letek je bílých) a ocas (s příslušným vzorkem – zrcadel nebo lemovaných per); c) vizoři = satinety s barevnou hlavou; d) turbitini (čti: turbitýni) = štítníci (s bílým ocasem) s kresbou na hlavě, kterou tvoří tři přibližně stejně velké barevné oválné skrvny, jedna na čele až temenu, přiléhající k zobáku, dvě lícní skvrny od dolního zobáku pod oko.

Rázy: a) blondinety bělopruhé, šupkaté a šupinaté, s ocasem buď se zrcadly, nebo lemovaným, v černé, šedohnědé, hnědé, hnědožluté, červeně a žlutě popelavé a červené a žluté plnobarevné; modré, stříbřité, hnědé, hnědožlutě, červeně a žlutě plavé; možné jsou i další barvy,

b) satinety v týchž vzorcích a barvách,

c) vizoři v týchž vzorcích a barvách; možní jsou i strakatí; domino (s neopeřenými běháky a prsty) v týchž vzorcích a barvách,

d) turbitini v týchž vzorcích a barvách, hlavně bělopruhých; možní jsou i barevnopruzí (bez bílého orientálního vzorku).

Výlukové vady: chybějící některá z pernatých ozdob (s výjimkou neopeřených nohou u domina)

Hrubé vady: chybějící lalůček, lasturovitá chocholka, svěšená křídla, celobarevná rýdovací pera - bez bílého základu nebo zrcadel (s výjimkou bělopruhých)

Vady dle rozsahu: úzká, plochá, hranatá nebo kulatá hlava, nízké nebo ploché čelo, delší tenký zobák, útlá dlouhá nebo mohutná postava, vady pernatých ozdob, nepravidelná bělopruhost nebo šupkatost a šupinatost, bílé peří v barevné nebo barevné peří v bílé části kresby

Malé vady: nečistá barva, drobná nepravidelnost kresby nebo vzorku, celobarevná rýdovací pera (chybějící zrcadla) u bělopruhých

Ostatní: (Zdroj: Vzorník plemen holubů; Václav Ráček, Sylvestr Chrastil, Leo Lukovský); Český svaz chovatelů; 2008

Galerie

TOPlist