E-Shop | Zvířata | Burza | Fórum | Aukce

Komárenský rejdič

Jiné názvy: Komárňan, Komárenský kotrlák, Komárňanský kotrmeliak, Komorner Tümmler, Komorner Tumbler, Komáromi buko

Z původně orientálních holubů vznikl v prostoru Komárna, došlechťován i na mnoha jiných místech; v současnosti je rozšířený po celém světě, na špičkové úrovni hlavně u nás a v Maďarsku. Je to živý, temperamentní holub, původně válivý rejdič, jehož charakteristickou vlastností je hejnový let, přerušovaný přemety jednotlivých holubů; v součastnosti však převládá šlechtění na exteriérové znaky. Znaky prošlechtěnosti jsou krátká a široká postava, poměrně velká, široká a protáhlá hlava s vysokým čelem, na niž v nenarušené linii navazuje tupý a rovný zobák; z pernatých ozdob je to dobře vyvinutá lasturovitá chocholka, ukončená postranními růžicemi. Tvar hlavy s vysokým čelem je hlavním rozlišovacím znakem od nejpodobnějších plemen, jako jsou košický válivý rejdič nebo polský korunáč.

Velikost kroužku: 7

Pořadí důležitosti znaků při posuzování: 1. hlava, zobák, pernaté ozdoby 2. postava, oči, kresba a barva 3. obočnice a ostatní znaky

Hlava: poměrně velká, mírně protáhlá; čelo široké a vysoké, v horní části obloukovitě zaoblené k temenu, v dolní části svislé, rovné, tvořící se zobákem nenarušenou linii.

Oči: velké, výrazné; neprokrvené perlové (bílé), jen u bílých a sedlatých vikvové.

Obočnice: dvoukroužkové, červené; u tmavých rázů i jen růžové.

Zobák: silný, klínovitý, široce nasazený, tupý, rovný a uzavřený, dlouhý 9 - 12 mm; nasazený tak, aby spolu s čelem tvořil jednu nenarušenou svislou linii; horní i dolní zobák rovnoměrně vyvinutý; vždy světlý.

Ozobí: malé, hladké, jemně poprášené.

Krk: krátký, silný, hladce navazující (bez pěšinky) na chocholku; hrdlo jemně vykrojené.

Postava (trup): nižší a krátká, avšak s širokou hrudí; harmonicky stavěná, elegantní a jemná, ale působící zavalitým dojmem.

Křídla: přiléhající k tělu a volně ležící na ocase; nekříží se, kratší než ocas.

Ocas: krátký, úzce složený.

Nohy: krátké, neopeřené; tmavočervené, drápky světlé.

Opeření: krátké, dobře přilehlé a hladké peří.

Barva: co možná čistá a rovnoměrně rozložená, bez cizích příměsí a s odpovídajícím leskem (u modrých a černých modrozelený, u stříbřitých stříbřitý, u červených bronzový, u žlutých zlatavý), který však není podstatný.

Držení těla: nízké, s mírným sklonem nazad; žádoucí jsou projevy temperamentu.

Pernaté ozdoby: široká lasturovitá chocholka, jemně odkloněná od hlavy a nepatrně převyšující linii temena; je ukončená oboustranně postranními růžicemi, přibližně v horní třetině krku.

Kresba: a) -celobarevní bez bílé kresby a celí bílí,
b) bělohrotí - bílé jsou krajní letky v počtu 4 - 8,
c) sedlatí bělohlaví - barevná je chocholka, krk, přední hruď (včetně prsou), sedlo a ocas s podocasníkem; hřbet může být tržený; na hlavě je bílá bradka, do 1,5 cm pod zobák, odkud barevné rozhraní obloučkem vystupuje až k obočnici, sleduje ji asi po 1/5 obvodu a dalším obloučkem směřuje k přednímu kraji chocholky; barevné rozhraní na prsou je rovné,
d) stříkaní - rozložení bílých a barevných skvrn rovnoměrně a pravidelně po celém těle; u světlých převládá bílé opatření, u tmavých převládá barevné peří.

Rázy: a) bezpruzí, pruhoví a kapratí v modré, stříbřité, červeně a žlutě plavé,
b) plnobarevně červení a žlutí, červeně a žlutě popelaví, černí a šedohnědí; bílí,
c) indigoví (heterozygotně i homozygotně), hlavně v plnobarevných barvách,
d) bělohrotí, sedlatí a stříkaní ve všech těchto barvách

Výlukové vady: nežádoucí (nesprávná) barva očí, různookost, tržené oči.

Hrubé vady: kulatá hlava, svěšená křídla, nevyvinuté postraní růžice; u sedlatých tmavý zobák, vousky, velká bradka, bílý podocasník, chybějící sedlo, pachy (zabarvení na břichu a lýtkách); u bělohrotých nesprávný počet bílých letek nebo rozdíl v jejich počtu na obou křídlech větší než 2, prohozené letky.

Vady dle rozsahu: hranatá nebo jinak netypická hlava, úzké, nízké nebo šikmé čelo, dlouhý, tenký, křivý, papouščí, nedovírající se nebo chybně nasazený zobák, tmavý zobák v modré/černé barevné řadě, mohutná, úzká nebo dlouhá postava, nedostatky v tvaru a postavení chocholky.

Malé vady: drobné nedostatky v tvaru hlavy, zobáku, chocholky, světlé obočnice, užší a delší postava, delší ocas; menší nedostatky barvy a kresby.

Ostatní: (Zdroj: Vzorníky plemen holubů; J. Havlín, S. Petržílka a kolektiv)

Galerie

TOPlist