E-Shop | Zvířata | Burza | Fórum | Aukce

Rakovnický válivý rejdič

Jiné názvy: Rakovnický kotrlák, S: Rakovnícky kotrmeliak, A: Rakovnik Roller, N: Rakonitzer Tümmler

V Čechách nejrozšířenější plemeno válivých rejdičů. Nejvíce chován na Rakovnicku, v zahraničí málo známý. Vyniká živým temperamentem a dobře prošlechtěným válením, které je i nadále zdokonalováno. Akrobatické letové projevy jsou různé: a - méně dokonalé jsou přemety nazad při vodorovném letu, b - efektnější jsou přemety nazad poté, co holub nejprve pod úhlem asi 45° stoupá a pak při volném pádu se jednou, dvakrát i vícekrát otočí kolem své příčné osy. Ideální je, dělá-li holub přemety v malých výškách. Je to drobný středozobý holoubek s mírně formovanou hlavou (širší vyšší čelo, ploché temeno), vynikající rozmanitou barevností. Předpokladem dobrého ocenění by měl být doklad o letovém výkonu.

Velikost kroužku: 7

Pořadí důležitosti znaků při posuzování: 1. letový výkon a exteriérové předpoklady výkonu (postava, kvalita opeření) 2. hlava, zobák, oči, obočnice 3. barva a kresba opeření, barva zobáku

Hlava: malá s vyšším a širokým čelem, nad očima mírně zploštělá (připomíná malou hlavu českého staváka).

Oči: perlové; bílí, plamínci a sedlatí mají oči vikvové

Obočnice: u holubů černé (modré) intenzívní i rozředěné řady šedé až černé; u ostatních červené.

Zobák: normální délky, tupý, široce nasazený; ideálem je světlý zobák u všech rázů - holubi černé řady ho však mívají rohově zbarvený až černý.

Ozobí: slabě vyvinuté

Krk: krátký, na trupu široký, hrdlo dobře vykrojené

Postava (trup): drobná (malá), krátká, ale dobře osvalená, s vypjatou a hlubokou hrudí; hřbet je mírně nazad skloněný.

Křídla: krátká, silná; letky široké, spočívají na ocase.

Ocas: krátký a dobře složený; nesený v linii hřbetu

Nohy: krátké a silné, široce nasazené; běháky a prsty neopeřené

Opeření: pevně přiléhající, krátké.

Barva: sytá, čistá, pravidelně rozložená, svitná a lesklá; zbarvení lesku by nemělo ovlivnit konečný výsledek posouzení.

Kresba: tygří, bělohrotá, sedlatá a plamínků s vymezením jako u staváků, pštrosíků jako u pštrosů; bělouši i v podobě čápků.

Rázy: bílí a celobarevní černí, červení a žlutí (plnobarevně), bezpruzí, pruhoví a kapratí (výjimečně v popelavých i tmaví a plnobarevní) v modré, stříbřité, (popelavě) červené a žluté; bělouši ("mramorovaní"), tygři, bělohrotí, sedlatí, pštrosíci (s pštrosí kresbou) a plamínci v týchž barvách.

Výlukové vady: jiné oči, než je předepsáno, náznak pernatých ozdob

Hrubé vady: méně než tři bílé ruční letky u bělohrotých, hlava bez typické plošky, chybějící kapka a bílý hřbet u sedlatých, náznak opeření běháků a prstů.

Vady dle rozsahu: vady tělesných tvarů a hlavy, tvaru a barvy zobáku a ozobí, vady struktury opeření

Malé vady: vadná barva očních duhovek (intenzita prokrvení), chybná délka křídel a ocasu, chybně zbarvené obočnice, dosud nejmenované vady barvy a kresby opeření.

Ostatní: (Zdroj: Vzorníky plemen holubů; J. Havlín, S. Petržílka a kolektiv)

Galerie

TOPlist