E-Shop | Zvířata | Burza | Fórum | Aukce

Vlaštovák

Jiné názvy: S: Lastovičar, N: Schwalbentaube, A: Fullhead Swallow, F: Hirondelle a calotte

Význačný představitel barevných holubů, rozšířený hlavně v Německu, vzácně i jinde ve světě; u nás jen občas ojediněle, hlavně v chovech čejky. Název je převzat překladem z němčiny, kde však jde o zkráceninu názvu ptáka s obdobnou kresbou (Seeschwalbe), který se česky nazývá rybák (v minulosti někdy také mořská vlaštovka nebo vlaštovák). S vlaštovkou nemá plemeno nic společného. Prakticky ve všech znacích se shoduje s holubem čejkou, liší se jen kresbou na hlavě, popř. také utvářením rousů. Většinou bývá rozdělován do tří plemen, lišících se navzájem pernatými ozdobami: durynský je bezrousý a může být hladkohlavý i s lasturovitou chocholkou, norimberský má kratší rousy a chocholku, vyniká sytostí barev, saský má velké rousy a chocholku. Je však problematické i jen oddělování od čejky. Náš vzorník je kompromisem; zvlášť vymezuje pouze znaky, jimiž se vlaštovák liší od čejky.

Velikost kroužku: 8, 9, 11

Pořadí důležitosti znaků při posuzování: 1. kresba, barva, opeření, pernaté ozdoby 2. postava, oči, obočnice 3. zobák, hlava a další znaky

Hlava: protáhle klenutá, s vyšším zakulaceným čelem, temenem i týlem; hladká, nebo s lasturovitou chocholkou

Oči: výrazné, jiskrné, tmavé (vikvové)

Obočnice: úzké, jemné; masově růžové až červené, u saských v býv. NDR i bledě

Zobák: střední až delší, tenký, souměrný; horní zobák u černých a modrých tmavý až černý, u stříbřitých a popelavě červených rohově zbarvený, u ostatních světlý, narůžovělý, jako dolní.

Ozobí: malé, jemné, bělavé

Krk: střední, s hrudí pěkně zaoblený; hrdlo dobře vykrojené

Postava (trup): nízká, široká, kratší, velikost polního holuba; hruď dopředu vyklenutá, zaoblená; hřbet široký v ramenou, mírně se svažující

Křídla: široká, přilehlá, letky spočívající na ocase, nekříží se a nedosahují jeho konce

Ocas: úzce složený; prodlužuje hřbetní linii

Nohy: nižší, široce nasazené; neopeřené (zdají se vyšší) nebo bohatě rousné

Opeření: široké, husté, přilehlé, hladké, nelámavé

Barva: naprosto čisté, syté nebo jemné, pravidelně a stejnoměrně rozložené, s odpovídajícím leskem; pruhové a kapraté mají plnobarevné dva dobře protažené pruhy nebo pravidelnou kapratost na křídlech a rovněž (včetně bezpruhých) letky, s výjimkou popelavě červených a žlutých, které mají letky světlé ("Reiserflügel"); bělopruhé a šupkaté mají na křídlech dva bílé dobře protažené pruhy nebo pravidelnou šupkatost, u modrých a stříbřitých s plnobarevnými lemy, u černých je ceněna pěnkavčí kresba na letkách, bíle prokvetlé rousy nejsou vadou; kropenky mají křídelní štíty a rousy co nejvíce pravidelně bíle prokvetlé; na letkách a dlouhých perech rousů je žádoucí střídání vždy jednoho bílého a jednoho barevného pera, na letkách počínaje od 3. letky od kraje.

Držení těla: živé, elegantní, v mírném sklonu nazad

Pernaté ozdoby: hlava buď hladká, nebo s širokou dobře propeřenou lasturovitou chocholkou, s postranními růžicemi, bez hřívy; nohy jsou buď neopeřené (bezrousý), nebo opeřené s kratšími rousy (3-5 cm) a supími pery a dlouhým plným rousem, uspořádaným do půlkruhu, bez mezer (rousný).

Kresba: v převládajícím bílém opeření jsou barevné na hlavě čepička, rozprostírající se od koutků zobáku přes střed oka do záhlaví, u chocholatých po chocholku, křídla se sedlovitým vykrojením (srdce) a rousy (bez supích per); barevné rozhraní musí být ostré a oboustranně pravidelné, symetrické

Rázy: a) rousné a bezrousé; chocholaté a hladkohlavé
b) bezpruhé, pruhové a kapraté v modré, stříbřité a (u německých) popelavě červené a žluté; plnobarevné černé, (šedohnědé), červené a žluté; bělopruhé, šupkaté a kropenky ve všech těchto barvách

Výlukové vady: oči jiné než vikvové, nerozvité peří (letky), chybějící části kresby

Hrubé vady: tmavé obočnice (celé, světlý horní zobák u černých a modrých, křížící se letky, rozdvojený nebo stříškovitý ocas, barevné peří v bílém (kromě opeření nohou)

Vady dle rozsahu: útlá, dlouhá, příliš vysoká nebo vztyčená postava, úzké, řídké, lámavé nebo třepenité peří, málo vyvinuté, prořídlé nebo nepravidelné peraté ozdoby, nečistá, nestejnoměrná nebo nepravidelně rozložená barva, nedostatek lesku, bíle prokvetlé barevné opeření, probělené čelo, nepravidelnost kresby

Malé vady: suchá hlava s náznakem hranatosti, nestejnoměrné zbarvení zobáku, hříva, chybějící postranní růžice, vyšší, úzce nasazené nohy, menší postava, nepravidelnosti barevného vzorku (pruhů, kapratosti, šupkatosti, kropenčí kresby), prokvetlá supí pera

Ostatní: Zdroj: Vzorníky plemen holubů; J. Havlín, S. Petržílka a kolektiv

Galerie

TOPlist