E-Shop | Zvířata | Burza | Fórum | Aukce

Husy labutí hLB

Jiné názvy: Husi labutie

Původem ze severní Číny a východní Sibiře. Chovným cílem je lehká husa živého temperamentu a elegantního tvaru se snáškou 50 a více bílých vajec o nejmenší hmotnosti 120 g. U většiny hus není zachován pud sezení na vejcích. Proti jiným plemenům má její maso nižší obsah tuku. Husa výrazně odlišného typu proti většině ostatních plemen. Je menšího tělesného rámce, s kratším, vysoko neseným trupem bez podbřišku, s dlouhým a štíhlým krkem, úzkou a vysokou hlavou s hrbolem na kořeni zobáku. Mezi oběma pohlavími jsou výraznější velikostní a tvarové rozdíly. Hmotnost housera 5, 0 - 6,0 kg, husy 3,6 - 4,6 kg.

Velikost kroužku: 24, 24

Hlava: podlouhlá, úzká, vysoká, linie čela a temene přímá, v záhlaví plynule přecházející v krk.

Oči: u divoce zbarvených tmavohnědé, u bílých modré

Obočnice: úzké, mírně oválné, jemné struktury, u divoce zbarvených světle žlutooranžové, u bílých sytě oranžové

Zobák: středně dlouhý, poměrně úzký, v horní linii přechází u kořene v polokulovitý hrbol, který navazuje na linii čela; vrchol hrbolu musí být alesoň v úrovni prodloužení linie čela nebo vyvýšený nad tuto linii; hrbol je výraznější u houserů a stářím se zvětšuje; zbarevení zobáku a hrbolu je u divoce zbarvených ebenově černé, u bílých sytě oranžové s narůžovělým nehtem.

Krk: dlouhý, štíhlý, mírně esovitě prohnutý, zvláště u houserů.

Postava (trup): poměrně krátký, výrazně osvalený, kompaktně stavěný, vysoko nesený, šířka trupu je stejná jako jeho výška a horní a spodní linie trupu jsou rovnoběžné; osa trupu svírá s vodorovnou rovinou úhel přibližně 35° u houserů a 20°u hus. Záda široká, téměř rovná, jen nepatrně klenutá, svažující se k ocasu. Prsa vysoko zvednutá, výrazně klenutá. Břicho plné, obloukovité bez podbřišku, u husy poněkud prostornější než u housera.

Křídla: silná, kratší, dobře přilehlá k tělu, se širokými letkami.

Ocas: krátký, poměrně vysoko nesený, svírající s osou trupu úhel přibližně 65°u housera a 55° u husy.

Nohy: Holeně rovné, poměrně silné, převážně skryté v opeření. Běháky středně vysoké až vyšší, přiměřeně silné, značně dozadu posunuté, oranžově červené; drápy u divoce zbarvených tmavé, u bílých světlé.

Opeření: tvrdší, velmi dobře přilehlé, s menším podílem prachového peří.

Barva: divoká: spodní část hlavy až po oko, krk a prsa jsou téměř bílé, jen s nepatrným krémovým nádechem, horní část hlavy je tmavě šedohnědá a tato barva pokračuje jako úzký, přesně ohraničený pruh po zadní straně krku až k jeho kořeni; při kořeni zobáku probíhá po celém obvodě hlavy úzký, nepřerušovaný bílý proužek; boky od hoení až po začátek krku a rovněž dolní část prsou jsou šedohnědé, světlejšího odstínu, záda až po ocas a štíty křídel jsou tmavě šedohnědé, ocas šedý, široce bíle lemovaný, vnější pera téměř bílá, břicho čistě bílé a tato barva vybíhá do úzkého proužku nad kořen ocasu; jednotlivá pera na zádech, štítech křídel a bocích, zvláště v místě holení, jsou bíle lemovaná; ruční letky velmi tmavě hnědošedé, loketní letky hnědošedé, slabě bíle lemované.

bílá: čistě bílé peří po celém těle.

Výlukové vady: malý hrbol (s přihlédnutím k věku), podbradní lalok, krátký, silný krk, nízko nesený trup, nízko nesený ocas, krátké běháky, výrazný jednoduchý podbřišek u houserů, dvojitý podbřišek u obou pohlaví; u divoce zbarvených zcela chybějící bílé lemy per, bílé letky, u bílých šedé peří ve větším rozsahu.

Malé vady: náznak "podbradního" laloku, menší hrbol, poněkud kratší nebo silnější krk, níže nesený trup, náznak jednoduchého podbřišku u housera, jednoduchý podbřišek u hus, zvlášt starších, u divoce zbarvených světlejší oči, kouřový nádech běháků, přerušovaný nebo široký bílý proužek u zobáku, méně výrazné nebo rozmazané bílé lemy per, u bílých šedé peří v nepatrném rozsahu.

Ostatní: Zdroj: Vzorník plemen drůbeže; F. Tuláček a kolektiv

TOPlist