E-Shop | Zvířata | Burza | Fórum | Aukce

Bublák jednovrkočatý

Jiné názvy: Německý bublák, Fogtlandský bublák, Deutsche schnabelkuppige Vogtländer-Weiskopf-Trommeltaube, German Beak-crested Vogtland White-headed Trumpeter, Tambour Allemand

Jednovrkočatý bublák zahrnuje hlavně německého jednovrkočatého bubláka, vesměs celobarevného v různých barvách, a fogtlandského bubláka, který je bělohlavý a bělohrotý, a plemena jim blízká, resp. z nich vydělovaná. Vyznačují se předním vrkočem, který je jedinou pernatou ozdobou hlavy, a jsou rousní. Jsou to ryze okrasní holubi, vhodní pro voliérový chov. Při posuzování je nutno věnovat pozornost i bublání, jež by mělo být předpokladem dobrého ocenění.

Velikost kroužku: 12

Pořadí důležitosti znaků při posuzování: 1. opeření, pernaté ozdoby, postava (a hlasový projev) 2. barva a kresba opeření, oči 3. obočnice a další znaky

Hlava: menší a jemnější než u dvojvkročatého bubláka, s dobře propeřeným předním vrkočem, kryjícím zobák.

Oči: tmavě oranžové, při bílém opeření hlavy tmavé, vikvové.

Obočnice: úzké, šedomodré, při světlých barvách opeření matně masově narůžovělé, u bělohlavých bledé.

Zobák: střední, odpovídající barvě opeření, u bělohlavých světlý, narůžovělý.

Ozobí: malé, ryté vrkočem.

Krk: krátký, z hrudi široce vystupující, zúžený k hlavě; hrdlo dobře vykorjené, bez lalůčku.

Postava (trup): velikosti polního holuba, silná, široká; hruď plná, vyklenutá, široká, zaoblená; hřbet široký, mírně se svažující.

Křídla: silná, široká, letky dlouhé, sahající téměř na konec ocasu; spočívající na ocase; dobře kryjí hřbet

Ocas: poměrně dlouhý, se širokými rýdovacími pery.

Nohy: nízké, pevně stavěné, plně opeřené s bohatým rousem.

Opeření: bohaté, dosti dlouhé a široké, pevné, hladké.

Barva: čistá sytá, rovnoměrně a pravidelně rozložená, s odpovídjícím a co možná bohatým leskem; pruhy úzké a dobře protažené, bez náznaku třetího pruhu, kapratost a šupkatost pravidelná a rovnoměrná po celé ploše křídel; červeně a žlutě plaví (Erbsgelb) co možná se světlou až bílou hlavou, letkami, ocasem a rousem.

Držení těla: nízká a široká kompaktní silueta, mírný sklon nazad.

Pernaté ozdoby: na hlavě přední vrkoč, širší a přilehlý, dobře (bez mezer) kryjící zobák až skoro po špičku; na nohou bohatý rous se supími pery, plně kryjící prostor mezi tělem a zemí a zaokrouhleně se rozprostírající nejen dopředu, ale i široce do stran.

Kresba: celobarevní bez bílé kresby; žlutě plaví s bílou hlavou, ocasem a rousem; bělohlaví (fogtlandští) mají bílou hlavu (asi 0,5 cm pod oko), 7-9 krajních letek a rousy, ostatní opeření barevné, včetně ocasu (co možná znatelně i u plavých barev, s koncovým pruhem), hřbetu, břišní strany (u černých nesmí být náznak pruhů na křídlech).

Rázy: a) bílí a celobarevní - bezpruzí, pruhoví, kapratí a plnobarevní v černé/modré, šedohnědé/stříbřité, červené a žluté; bělopruzí, šupkatí a šupinatí v týchž barvách; žlutě plaví s bílou hlavou, ocasem a rousy;
b) bělohlaví (fogtlandští) - bezpruzí, pruhoví, kapratí a plnobarevní v týchž barvách.

Výlukové vady: perlové oči, různookost.

Hrubé vady: tržené oči, znatelný třetí křídelní pruh u pruhových; bílý ocas u bělohlavých (fogtlandských), bez koncového pruhu u žlutě plavých ("hrachově žlutých").

Vady dle rozsahu: malá, slabá nebo útlá postava, příliš vysoký postoj; nesprávná barva očí; vady opeření a pernatých ozdob (prořídlé, nepravidelné, malé, zkadeřené atd.), vady barvy a kresby (nečistá, cizí barevný nádech - narezlost, zmodralost atd., včetně na břichu a ocase, okrové a podobné zabarvení na prsou u modrých a stříbřitých, nepravidelné pruhy nebo kapratost a šupinatost, nepřesnost kresby; matné nelesklé barvy atd.).

Malé vady: nedostatky barvy obočnic, zobáku, žluté oči.

Ostatní: Zdroj: Vzorníky plemen holubů; J. Havlín, S. Petržílka a kolektiv

Galerie

TOPlist