E-Shop | Zvířata | Burza | Fórum | Aukce

Durynský voláč

Jiné názvy: Durinsky hrvoliak, Thüringer Kröpfer, Thuringian Pouter

Tělesnými tvary je shodný s naším bělohlávkem (moravským). Některé drobné rozdílnosti dalších znaků, např. tvar chocholky, předpis zákresu bílé hlavy atd., patří spíše do oblasti teorie. U nás se s durynským voláčem, a to zejména jednobarevným, bělohrotým a mniším, na výstavách nesetkáváme. Dováženi jsou však bělohlaví, kteří jsou někdy i vystavováni, hlavně jsou však používáni v chovech našich bělohlávků.

Velikost kroužku: 8

Pořadí důležitosti znaků při posuzování: 1. tělesné tvary, držení těla a postoj, volatost, kresba, 2. chocholka, barva zobáku, barva opeření, 3. ostatní znaky

Hlava: podlouhlá, čelo vyšší a klenuté

Oči: celobarevní mají oči oranžové až červené, bílí a bělohlaví vikvové.

Obočnice: úzké, světlé

Zobák: normální délky; u všech bělohlavých rázů a bílých světlý; z celobarevných mají černí a modří zobák tmavý, plavé rázy světle rohový, ostatní světlý;

Ozobí: slabě vyvinuté

Krk: dlouhý, vztyčený. Volatost: vole dobře nafouklé, spíše válcovitého tvaru; v horní části je vždy širší, u hrudi mírně podvázané.

Postava (trup): svými znaky musí připomínat ušlechtilého voláče; hruď je normální šířky; celková délka holuba se pohybuje kolem 42 cm.

Křídla: silná, dobře složená a k tělu přitažená; nekříží se.

Ocas: normální délky, složený a nesený v linii hřbetu; země se nedotýká.

Nohy: normální délky; běháky a prsty neopeřené; barva drápků je shodná s barvou zobáku.

Opeření: širokoperé, dobře přilehlé.

Barva: požadovány jsou barvy syté a čisté; modří (celobarevní) mají černé letky a je jim tolerován světlejší hřbet; požadavek na lesk opeření se nevymyká běžným vztahům mezi ním a barvou opeření.

Pernaté ozdoby: širší, špičatá chocholka; rostlá je tak, že nepřevyšuje temeno hlavy; při bočním pohledu je mezi hlavou a vnitřní části chocholky zřejmé vykrojení.

Kresba: u bělohlavých prochází zákres hlavy asi 5 mm pod spodním okrajem obočnic; bělohrotí mají 7 - 9 ručních letek bílých; běloocasí mají bílý ocas včetně podocasníku; běžná je vzájemná kombinace opisovaných kreseb (bělohlaví-bělohrotí běloocasí), popř. v jiných kombinacích bílého a barevného opeření.

Rázy: bílí; celobarevní černí, šedohnědí, červení, žlutí, bezpruzí, pruhoví a kapratí modří, stříbřití červení a žlutí; tygři, šupinatí a bělouši v týchž barvách; mniši (bělohlaví bělohrotí běloocasí), popř. v jiných kombinacích bílého a barevného opeření.

Výlukové vady: chybějící chocholka, bílý zákres hlavy dotýkající se spodních okrajů obočnic; u tygrů spojená kresba krku a hlavy.

Hrubé vady: svěšená křídla, dělený ocas.

Vady dle rozsahu: vady volatosti, tělesných tvarů, postoje držení těla, kresby a barvy opeření a barvy zobáku.

Malé vady: vady hlavy, obočnic, struktury a lesku opeření, chocholky; dlouhá křídla a ocas a další vady předepsaných znaků.

Ostatní: Zdroj: Vzorníky plemen holubů; J. Havlín, S. Petržílka a kolektiv

Galerie

TOPlist