E-Shop | | | Zvířata | | | Burza | | | Fórum | | | Aukce |
Jiné názvy: těžký pštros, obrovitý pštros, německý pštros, S: Štraser, N: Strasser,
Původně totožný s předchůdci dnešních moravských pštrosů. Po založení chovatelského klubu v Německu - 1907, tam byl uznán za samostatné plemeno. Šlechtění je vedeno cílem dosáhnout dokonalosti tělesných tvarů a předepsané hmotnosti. Dnes je štraser mezinárodní plemeno. Našimi chovateli pštrosů byl dlouhou dobu odmítán. Nejenže nebyl u nás chován, nepoužitelný se zdál být i pro křížení s moravským pštrosem. V nedávných letech se však situace zásadně změnila. Štraseři se k nám, zejména z býv. NDR, dovážejí, zakládají se jejich chovy a používají se i v chovech moravských pštrosů (pro zlepšení tělesných tvarů některých rázů).
Velikost kroužku: 10
Pořadí důležitosti znaků při posuzování: 1. hmotnost, tělesné tvary, 2. barva oka (druh) 3. kresba opeření, barva opeření, ostatní znaky.
Hlava: těžká, čelo příkře stoupající a značně široké a klenuté.
Oči: oranžově červené (pokud by se vyskytli hnědí, ti by měli oči nepravé perlové).
Obočnice: úzké, jemné; u modrých šedočerné, u černých černé, u ostatních rázů světlé až světle růžové.
Zobák: silný a spíše kratší; horní zobák je na špičce mírně zahnutý; u černých a modrých je černý, u ostatních světlý.
Ozobí: jen málo vyvinuté, bíle ojíněné.
Krk: kratší, široce nasazený, hrdlo dobře vykrojené
Postava (trup): hmotnostní norma: mladí holubi 750 - 870 g, mladé holubice 620 - 750 g, staří holubi 800 - 950 g, staré holubice 750 - 870 g; hruď hodně široká, plná a hluboká, dopředu vyklenutá; hřbet v mírném sklonu nazad.
Křídla: silná, s širokým a hladkým opeřením; dobře kryjí hřbet; letky sevřené a ležící na ocase.
Ocas: široký, normální délky; jen mírně přesahuje letky a je nesen v linii hřbetu.
Nohy: krátké, silné; běháky a prsty neopeřené; drápky odpovídají barvě zobáku.
Opeření: pevné, hladké; u černých, červených a žlutých bývá volnější.
Barva: u opeření jsou požadovány syté a čisté; u modrých bezpruhých, černopruhých a kapratých letky vybíhají černě a na ocase je černý koncový pruh; u modrých bělopruhých a šupinatých je probělení letek přípustné - preferovány jsou však letky tmavé; u černých, červených a žlutých je požadován na barevném peří sytý lesk; u modrých je omezen především na hlavu a obojek; barvě lesku není přikládána důležitost.
Kresba: klasická gazzi; malé barevné kalhotky - jen na dolní části holení - jsou povoleny nesmějí však přesahovat (zvnějšku viditelně) patní klouby; u černých, červených a žlutých rázů jsou kalhotky patrné, u modrých sotva nebo vůbec nezřetelné.
Rázy: bezpruzí, pruhoví a kapratí v modré, stříbřité, červené, žluté a hnědé, plnobarevní černí, šedohnědí, červení, žlutí a hnědí; bělopruzí a šupinatí v týchž barvách; možné jsou i další barvy a jejich modifikace.
Výlukové vady: nesplněný hmotnostní limit, perlové oči (kromě hnědých), vikvové oči.
Hrubé vady: tmavý zobák u červených a žlutých rázů, bílé peří v barevném nebo naopak.
Vady dle rozsahu: zažloutlé nebo hnědé oči, světlé nebo narezlé letky a ocas, světlá záda a hřbet, nekrytý hřbet, dělený nebo rozšířený ocas, vysoký postoj (dlouhé nohy).
Malé vady: vady hlavy, obočnic, chybějící lesk, vady krku, nohou; chybná barva drápků.
Ostatní: Zdroj: Vzorníky plemen holubů; J. Havlín, S. Petržílka a kolektiv.